Nenávidím uspěchané lidi Nenávidím vůbec všechen spěch Ten, kdo chvátá, o život se šidí To si přizná jednou po létech Za takzvaným štěstím, že jen štval se To je všeho spěchu příčina Ten, kdo svoje štěstí neuhání Kdo se moudře před osudem sklání Tomu štěstí spadne do klína Nechci mít v životě nic než klid To je moje krédo, tak jsem živ Klidně rovnou cestou, rovně jít Nečekat na nečekaný div Nemám touhu skákat z tramvají, o to ne Pět minut mě jistě nespasí Kdož zásadu tuto nemají S časem beznadějně zápasí Když se mně za cílem běžet zachce Běžím volně tempem divadla Vím, že takzvaná blesková akce Už tak často špatně dopadla Proč si stavět schody do nebes Proč v tom hledat špetku útěchy Když to všecko, co mám ještě dnes Vzít mně může jedna spadlá taška ze střechy