Statisíce havířů z Ostravsko - Karvinských dolů
Vstanou z hrobů ve svých poddolovaných čtvrtích
Více než kilometrové hluboké šachty přivítají své syny
Roztočí se železná kola
Pletená lana snesou ty masy masa v klecích dolů
Průmyslovými oleji promažeme zašlá ložiska, vrátíme jim dech
Černé těžní věže budou vidět až z dalekého vesmíru
Zvradlitekti budou projektovat
Legendárních deset tisíc Umbrtkových pomníků
Budou je stavět dělníci, vojsko pána ve jménu pána
Na vrcholcích betonových monumentů a horizontů důlních hald
Nebudou se už nikdy tyčit sochy mrtvých ruských imperátorů
Tady vládne Ivo Krátký z Plzeňského Skartu, my ho neseme na rukou
Největším Rusem je teď Pavel Němec, ten na sochách bude stát
Záklonná díla z betonu a oceli, na ní Umbrtkova legie
Každý jede na svém černém důlním vozíku
Tažen elektrickým strojem do boha
Po kolejích do boha, po železných kolejích
Do boha...
Obrazy na stěnách v administrativních budovách
Na všech dívá se Umbrtka
Zakloň se mu, úředníku
Opusť svou kancelář, do dolu jdi, my už tam jsme a pracujeme
Dýchej prach a uhlí jez
Se zbíječkou v temné lože ulehám
Slyším její hluk i ve snech svých
čekám pracovní den, nemohu spát
Důl mě chce, já uhlí chci, moc uhlí chci
Jeho moc je nezměrná
Umbrtka drží stokilový uhelný díl nad hlavou
Zezadu zadem se ho chopím a záklonem se pokloním
Týden ten díl budu jíst a modlit při tom se k bohu
Za oknem hornického bytu budu sledovat jeho tvrdou práci
Uhlí je všudyprítomné