Mám zámek z křišťálů S harémy hvězd. Dívám se ze sálů, Do prázdných cest. Výšek se ptám, Proč nejdou ke mně blíž, číhám v kráterech pouští Na svou modrou laň, Která jméno má Naděje, Utekla v dál, Vesmírné galeje, jsem váš král. Má loď je mrtvý pták, Zlomený šíp, Stříbrný sarkofág, Vzdálený slib. Chvíli jen smím Mít svůj hlas a svou tvář Dám své jadérko hlíně A strom bude kvést. I v té jediné jabloni život jde dál, Až zde první plod zavoní, Oheň vzplál. Kde jsi jen země má, Syn hledá dům. Touláš se vzdálená Prosbám i snům. Vzdálená A já jsem sám, tak sám.