Od opičích stád Doléhá sem smích čím jsou jim pouta, Jež zákon jim dal? Viděj jsem je hnát Dravce ze svých míst, Být jimi přál jsem si, Jak jsem tam stál! Co kdybych tak já Jejich kámen měl, Svou volnost bránil A byl něčím víc? Kopí ostří má, Tíží ruce mé, Cítím, jak své jméno Sám umím číst. Zůstaň tím, čím jsi byl, Bláhový. Čas tvůj se naplnil, Sám to víš. Dej pryč tu zbraň a s ní Strachu stín, co nás poutá K očím tvým! Jednou musím dál, Přes ten věčný práh, Ty jsi mé pouto A skončíš i s tím. Kolik sil mě stál Všemocný hlas tvůj? Půjdu a víckrát tě Už nespatřím. Zůstaň tím, čím jsi byl, Bláhový. Čas tvůj se naplnil, Sám to víš. Dej pryč tu zbraň a s ní Strachu stín, co nás poutá K očím tvým! Oooo...