Zase seš v hajzlu, brácho Opět ti nevyšel tvůj plán Postý jsi změnil názor Já si moc dobře vzpomínám (Tydlety svý kecy nech si Pomoc vod nikoho nechci Já to mám vymyšlený Vim, co dělám, věř mi!) Já jsem ti, kámo, věřil Ale už nikdy víc Zas stojíš u mejch dveří Poslouchám, co mi chceš říct! Proč pořád mluvíš o štěstí? Prej žádný není! Topíš se ve svý bolesti Bez vykoupení! Pořád máš kapsy prázdný A dlužíš, kam se podíváš Kecy a skutky žádný Svůj vlastní život proklínáš Jen ty seš ten, kdo může Za všechno svoje trápení Nikdy nemůžeš změnit svět Dokud sám sebe nezměníš Proč pořád mluvíš o štěstí? Prej žádný není! Topíš se ve svý bolesti Bez vykoupení! Co bylo dřív, už neplatí Časy se mění! No tak už prosim přestaň snít O probuzení! Nikdo z nich ti nevěří Protože každej už tě zná Všude máš dveře zavřený Jenom ty svý máš dokořán Zničil si spousty životů A nezpravil jsi ani jeden Tak už se kurva vzpamatuj A přestaň bejt takovej kretén! Proč pořád mluvíš o štěstí? (Oh!) Prej žádný není! Topíš se ve svý bolesti Bez vykoupení! Co bylo dřív, už neplatí Časy se mění! No tak už prosim přestaň snít O probuzení!