Kolem nás teče dál nocí proud.
Pod vodou nevidim, kde je souš.
Přetichám v něm jen sám.
Jen díky němu můžu proti tomu proudu plout.
Je to fakt, dneska jsem dobrej nám.
I když se vítr přihnal k nám.
Spočítám každej šrám.
Z těch našich duší, když je plnou nocí zalívám.
A kvetou, když emoce ve mě planou.
Možná jednou, zatim ale nepřestanou.
Pod nohama pevná země.
I když stále stojim ve tmě.
Stejně nevidim to černě, pokud mám tu cestu danou.
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Svět je pod peřinou snů, jak to v noci bývá.
Lampy protínají tmu, kolem vládne černobílá.
Hodiny odbíjí půl, město tim do ticha vítá.
Obloha jak film hvězdy nademnou promítá.
Zatim, co většina spí, čekám, až se zjeví.
Dokud kráčim vedle ní, kromě nás tu nikdo není.
Ukrytá do sítě frází, když ji nocí doprovází.
Přichází a zase mizí.
Kam, ani já nevim.
Tak doufám, i když po tváři mě hladí.
Jak stoupám, že ji světlo nezastaví.
Vim, že pojí mě k ní touha.
Promiň, jestli se teď rouhám.
Protože ať přetrhám poutá, než mě rána všeho zbaví!!
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Má múza bloudí tmou.
Tak doufám, i když po tváři mě hladí.
Jak stoupám, že ji světlo nezastaví.
Má múza bloudí tmou.
Vim, že pojí mě k ní touha.
Promiň, jestli se teď rouhám.
Protože ať přetrhám poutá, než mě rána všeho zbaví!!
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím,
Než řeknem si zatím.
Má múza bloudí tmou
A já s ní tánčím...