Přišla na svět jednou k ránu za pomoci dvou, tří sklenek
Sešit místo povijanu, sací papír místo plenek
Žádné vroucí blahopřání, žádné slzy dojetí
Tak se píseň narodila a usnula vzápětí
Vyspala se do růžova, potom básník s něhou táty
Vymyl všechna hloupá slova, z akordů jí ušil šaty
Potom ji vzal na procházku, aby lépe zvykla si
Na svět, který mění masku stejně jako počasí
Dováděla jako štěně, bezelstně a rozjíveně
V lidských duších jako v jarních zahradách
Prohrabala všechny kouty, zaštěkala na mrzouty
A mladým starcům zase teklo mlíko po bradách
Píseň rostla jako z vody, živila ji slova díků
Přišel podzim a s ním svody všemohoucích zahradníků
Tito páni, jinak hluší, řekli, že by mohla se
V zájmu zahrad lidských duší píseň nahrát v rozhlase
Chce to jenom drobné změny, zahrady, byť stále menší
Musí býti oploceny, opatřeny zámkem zvenčí
Píseň tato příliš vnáší do zahrádek zase to
Co tam potom bujně raší, ač nebylo zaseto
Chybovati, to je lidské, úpravičky kosmetické
Básníkovi a té jeho písni jenom prospějí
Nejspíš bude chvilku proti, dokud se sám neoplotí
K tomu všichni dřív či pozdějš ještě rádi dospějí
Pak ji svlíkli do půl těla, zkoumali ji celí lační
Chuderka se zimou chvěla cestou na sál operační
Nebyla to žádná práce, vzít jí srdce a půl plic
Vůbec žádné komplikace, vlastně vůbec, vůbec nic
Vyhnali ji pětkrát denně zase řádit jako štěně
Aby se jim jejich vzorná péče trošku splatila
Belhala se podél plotů od Prahy po Dolní Lhotu
A pak se kdesi mezi lesy navždy ztratila
A básník denně brečí k ránu za pomoci dvou, tří sklenek
Píše už jen, co má v plánu pro dav mladších dorostenek
A čas, běžec dlouhých tratí, uběhl pár koleček
Básníkovi dobře platí, postavil si domeček
Básníkovi dobře platí, postavil si domeček .