ŠTĚPÁN:
Zdál se mi sen, jenž ukrad mi spaní,
že za vstřícnost platíme vysokou daní,
A ve vlastním městě jsme my jako cizí,
S vírou jsem doufal, že s ránem sny mizí.
I vyšel jsem do ulic prodávat ryby
A doma jsem zjistil, že peníze chybí,
To okrad mě zas jeden o moji hrdost.
Kde není pomoci, nastoupí tvrdost!
PEKAŘ:
Štěpáne! Vím, na co asi narážíš,
Myslím však, že není tak
Zle.
ŠTĚPÁN:
Zrovna ty mě zarážíš.
PEKAŘ:
Mluvíš jak darebák!
ŠTĚPÁN:
Hle!
Kdosi na odvetu
Hodil kámen - já bych řek,
Možná, že se pletu,
že měl pekař vztek!
Jejich krev, bratři, je jiná než moje.
Tolik jim patří, jsou drzí - Tak co je?!
Jak je to možný, vždyť není jich víc.
VŠICHNI:
Stačí jen mžik a už nemají nic!
ŠTĚPÁN:
No! Přesně tohle je ten správný lék,
Jak vím, jsme stejná krev, a já bych řek,
že vy jste ti nejlepší, jste totiž naši!
Dáme se do díla, pomozte braši!
VŠICHNI:
Najdeme meče, co předkové kovali, pro nás tu
Zůstaly!
ŠTĚPÁN:
Jak symbol práva!
VŠICHNI:
Národu sláva!
ŠTĚPÁN:
Nestůjte v kleče, nebo vás povalí, kam jsme se
Schovali!?
Před vlastní duší...
VŠICHNI:
A srdce buší!
ŠTĚPÁN:
Teď běžte domů, emoce stranou.
Pro vaše děti, pro zem milovanou
Zítra se sejdem všichni zas tady,
Bez těch, kdo nepatří do naší řady.
Поcмотреть все песни артиста