Na třetím hradním nádvoří Ke mně i kámen hovoří Když vzpomínám na Joriku A stojím sám Chtěla znát svatovítských rán Já jí řek', že jsem kastelán A oceán jí z vlasů dých' Tu vůni znám Pak jsme si klekli před oltář Před sebou vidím její tvář Bílou Když nás na těch pár krátkých chvil Sen zasnoubil Sen zasnoubil Co řekla pak, se nedovím Snad "mám tě ráda", co já vím Ó, Joriko, vždyť tvoji řeč Já neumím Tam, kde sníh nikdy neroztál Snad někde žije sama dál Má Jorika a já jsem jí Svou píseň dal Pak stal se ze mne samotář Před sebou vidím její tvář Bílou Když nás na těch pár krátkých chvil Sen zasnoubil Sen zasnoubil V duchu ji denně zahřívám Svůj kabát přes ramena dám A po mracích zář sluneční Jí posílám