Do naší ulice auta a popílek Přiletěl motýlek, sedmnáct let Pestřejší zbarvení, tak hezkejch pár křidýlek Ještě jsem neviděl, já, ani svět Všem klukům z ulice oči jen svítily Motýlka chytali snílci i rváči S každým z nich poseděl, dál letěl za chvíli Bylo jim k úsměvu, bylo jim k pláči Motýlky létání baví Každého z nás potěší jím Motýlky létání baví Kdo je má rád, nebrání jim Do těch dob neměl jsem ani já tušení Co všechno dokáže motýlí let Ponurou ulici v oázu proměnil V oázu úsměvů a milých vět Do síťky chytil jsem už hodně motýlků Poprvé bál jsem se o toho smíška Pomačkat zvědavá křidýlka pro chvilku Když chtějí dolétnout k závratným výškám Motýlky létání baví Každého z nás potěší jím Motýlky létání baví Kdo je má rád, nebrání jim Kam z naší ulice, auta a popílek Odletěl motýlek, osmnáct let Bylo nám do smutku, pro těch pár křidýlek Pro touhu létat a nenaletět Ještě víc do smutku je mi však teprv dnes Když vím, kdo motýlka ve sbírce chová Pán stejně blýskavý jak jeho Mercedes K vile ho připíchnul na hezká slova Motýlky létání baví Každého z nás potěší jím Motýlky létání baví Kdo je má rád, nebrání jim