Pro mě vždy láska byla hrou, Však s tebou hrát si neumím. Najednou nedokážu lhát. Proč? To nevím. Takhle se přeci nechová Ta Carmen pyšná, koketní. V mé tváří barva nachová i stud, Co nehodí se k ní. Kéž sílu mám! Svůj život žít A osud svůj do rukou pevně vzít. Chtěla bych umět říct, To ti přísahám, že začnu věřit pocitům, Když cítím, že tě ráda mám. V tvém náručí já ožívám, Můj dech se zrychlí spolu s tvým. Je to tak krásné, že se ptám zda sním, či bdím. Chceš po mně víc, Než umím dát. Chceš po mně víc, Než možná mám. Pro lásku s láskou umět žít, Je nejkrásnější drahokam. Kéž sílu mám! Svůj život žít A osud svůj do rukou pevně vzít. Chtěla bych změnit svět. To ti přísahám. Vždyť kvůli tobě, Chosé můj, I tvoji dívku ráda mám. Můj bože chraň mě, Stále stůj při mně. Už nechci lhát! Snad sílu mám, Poprat se s ním, S mým osudem, Který doufám pokořím. Já půjdu proti všem, Na svou smrt tu přísahám. Já, která bála jsem se říct, Můj Chosé, Já tě ráda mám.