Nezdá se tak vzdálená, když dlaně k nebi vzpínám
Skoro se jí dotýkám, ale už si nevzpomínám
Jak je vlastně daleko, vždyť s ostatními splývá
Když vesmírný kyvadlo nám nad hlavou se kývá
Její cesta po nebi prý už ke konci se chýlí
Ať si trvá třeba přes sto let, a nebo skončí za malou chvíli
Tak prozraďte mi hvězdáři, já řeknu svojí múze
Až nebe v noci rozzáří má Betelgeuse
Až naposled zazáří temnou nocí
Tak uvidíš, jak jsme malí
A že všichni se jednou obrátíme v prach
Až naposled zazáří temnou nocí
Pak pochopíš, jak je život krátký
A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách
Kde jsou naše prameny a kdo je vlastně hledá
Nacházíme život, který se prý jinde najít nedá
Než moje světlo vyhasne, než budu spát ve velkým voze
Chci spatřit Orion, kde bude zářit Betelgeuse
Až naposled zazáří temnou nocí
Tak uvidíš, jak jsme malí
A že všichni se jednou obrátíme v prach
Až naposled zazáří temnou nocí
Pak pochopíš, jak je život krátký
A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách
A taky mnohdy neví kudy kam
Protože cesty nejsou na nebi značený
A jestli všechny hvězdy spočítám
Tak možná dveře do nebe už nebudou nikdy zamčený
Napříč celým prostorem jsou propletený sítě
Nevím, jestli budu žít a moje oči uvidí tě
Ale ještě než se zahalíš v tý tmavočerný blůze
Nechej nebe rozzářit má Betelgeuse
Až naposled zazáří temnou nocí
Tak uvidíš, jak jsme malí
A že všichni se jednou obrátíme v prach
Až naposled zazáří temnou nocí
Pak pochopíš, jak je život krátký
A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách
Až naposled zazáří temnou nocí
Tak uvidíš, jak jsme malí
A že všichni se jednou obrátíme v prach
Až naposled zazáří temnou nocí
Pak pochopíš, jak je život krátký
A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách
Až naposled zazáří temnou nocí