Až přejdu devatero řek a devatery hory, Odvezou mě mladí do domova pro seňory. Jídlo dávaj uvnitř, lavičky jsou venku, Na lavičce potkám seňoritu Lenku. Její hnědé oči mají různé vrstvy, Její život protek někdy mezi prsty. Vezmu kriplkárku projedu se k vodě A pak ze dna řeky pozoruji lodě. Myslím, že jim sluší jejich širší bříška, život měl jsem tužší, skoro žádná dýška. Co nevezme hloubka, neustojí výšku, Hleďme ho floutka asi snědl knížku. Až přejdu devatero řek a devatery hory, Odvedou mě mladí do domova pro seňory. Jídlo dávaj uvnitř, lavičky jsou venku, Na lavičce potkám seňoritu Lenku. Její hnědé oči pozorují stromy, Její život zmizel někdy mezi domy.