Jestli by nám nebylo líp na druhé straně plotu Všechno by bylo jako dřív, učil bych se zavázat si botu Nemusel bych tlačit svou kárku sám Měl bych k ruce chemickýho brášku S usedavým pláčem k puse dám Dopolední půltucet prášků A bude líp, už mi ujely všechny antabusy A bude líp, zase chvíli v klidu žít zkusit Tam za tou zdí, přát si něco hezkého k svátku Bude mi ctí zkusit všechno znovu od začátku Bojím se, že to nejde... Bojím se, že to nejde. Jestli by nám nebylo líp v oplocené oáze míru Okolo svět by se sám dostal a hledal k nám do parku škvíru Bráška je chemik, sestra studená, ale přesto neztrácím víru Že přes ta dlouhá léta hubená si zase v sýru vyhrabu díru A bude líp, už mi ujely všechny antabusy A bude líp, zase chvíli v klidu žít zkusit Tam za tou zdí, přát si něco hezkého k svátku Bude mi ctí zkusit všechno znovu od začátku Bojím se, že to nejde... Bojím se, že to nejde. Sám sebe bojím se, že to nejde.