Můj bože, jsem to já Kdo v zrcadle se zubí Ten neholený muž Ten s propadlou hrudí? Jasný den byl přec A já ještě dnes Se svou chůvou V městském parku chodil Se svou chůvou V městském parku chodil Ještě můj námořnický oblek Ještě ne Do hrobu nelehl Ve skříni zamčené Je jenom odložen Visí unaven Malý, bez pohnutí splihlý, při stěně Malý, bez pohnutí splihlý, při stěně Má dobrá stařenka Proč ke mně nevchází? Z blízkosti spánku tvář Těžkne jak závaží Kdyby se přišourala A světlo s sebou vzala Které tam nahoře Zpívá jak na stráži Které tam nahoře Zpívá jak na stráži Večerem zkonejšen Nezazní žáden krok Bábi nesfoukne světlo Nezhasne knot Jak na mě tlusťoch ten Pohlíží vyjeven Až pak dokonale Zmizí o překot! Až pak dokonale Zmizí o překot!