Jak v mořích slunce s tmou se ztrácí
A pokřik racků šel už spát,
Tak utekla nám láska, jó, to se stává,
A najednou tě, holka, nemám rád.
Mám dost už těch tvejch věčnejch nářků
A prožárlenejch hloupejch scén,
Tak někdy zase brnkni, jó, to se stává,
Prostě táhne mě to z kruhu ven.
Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
Pár stromů, ohniště a tunel a trať,
A kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
A postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
Jak nabobtnalý klíčky Hrášku
Byli cíle tvý, a já chtěl víc,
Já předělat chtěl svět, jó, to se stává,
Kolik bylo nás, a stále nic.
Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko,
A do zrcadla zkoušej řvát,
Jó, utekla nám láska, jó, to se stává,
A najednou tě, holka, nemám rád.
Já půjdu až tam, na místa, kde už to znám,
Pár stromů, ohniště a tunel a trať,
A kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet,
A po stý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
Já půjdu až tam, na místa kde už to znám,
Pár stromů, ohniště a tunel a trať,
A kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet,
A po stý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
Поcмотреть все песни артиста