Často se bráním smutnění, Zdá se mi všechno zbytečné člověk se časem nechtě mění A nevím, máme cíle společné Vím jen, že chci hrát a že je brzo umírat Mít stále něco před sebou To uznávám, to uznávám A láska, ta na muziku žárlí, Třebas to nikdy nepřizná A lidi kolem, co zestárli, Dávno mě mají za blázna Já to beru a dál jej chci hrát, Je tak snadné umírat A za záda si ruce dát To nejsem já, to nejsem já R: Potkávám kamaráda z dřív, Chtěli jsme spolu zase hrát říká: k čemu to hraní za pár piv, Já na to: ty jsi tak trochu umřel snad Přece blázni umírají nadvakrát Každý den bác - osum a půl, Je tohle všechno, co sis přál Vystát frontu na plný stůl A pak už nic, tak co je dál Myslíš, že máme na co hrát, Je tak snadné umírat Vím, mívám strach do toho jít Snad jej překonám, snad jej překonám R: Potkávám kamaráda z dřív, Chtěli jsme spolu zase hrát říká: k čemu to hraní za pár piv, Já na to: ty jsi tak trochu umřel snad Přece blázni umírají nadvakrát