Jde déšť a já jdu s ním Jdu městem, jež znám A hledám stopy včerejší, včerejší Jdu stejným směrem jak dřív A vzpomínám A všechno zdá se krásnější Ach, lásko, voníš deštěm Tady jsi řek Myslím, že vítr tehdy vál, vítr vál Jsou to už stovky let Kabát jsi svlék A byl mi velký, ale hřál Krásná lásko Jak dlouho, dlouho ještě Půjdu ti vstříc? Člověk je velmi krátce živ, krátce živ Má lásko, voníš deštěm Jsi z plískanic Však hřeješ stejně jako dřív I déšť jak dřív je stejný I já, já jsem táž Jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích Byls tu a stále jsi, jenom se ukrýváš Jdu deštěm ve tvých šlépějích Ó má lásko