PŘEDEHRA / INTRO Kytka uvadlá, noc prochladlá, Už se léto schovává Kdo se odváží jít po plážích, Kde jen podzim lehává. Jen vlhko a chlad, Let větrných stád. Zem se opíjí, kapky odbíjí, Konec letním náladám. Tváře zestárnou i s tou rozmarnou, Kterou snad ráda mám. Láska blouznivá vždy končívá, Když se léto schovává. Je to groteskní - kdo neteskní, Ten se smutku oddává. Proč v duši je chlad? Kdo přijde mě hřát? Zem se opíjí, kapky odbíjí, Konec láskám letních dní. A tváře zestárnou noční vinárnou, šumí svět podzimní. Musíme stát u mnoha vlaků, V kterých nám sny odplynou. Z lásek jsou děla lodních vraků, Co potrápí, pak se potápí hlubinou! MEZIHRA / MIDDLE Proč v duši je chlad? Kdo přijde mě hřát? Zem se opíjí, kapky odbíjí, Konec letním náladám. A tváře zestárnou i s tou rozmarnou, Kterou snad ráda mám. Zem se opíjí, kapky odbíjí, Konec láskám letních dní. A tváře zestárnou noční vinárnou, KONEC / END