Kam letí mraky, kam spěchají ptáci, To ví jenom vítr, co pírka jim ztrácí, A básníci po ránu nesmělí, V podkrovích hnízda a v kalužích žáby, I dívky, co vrány a čápi k vám vábí, Po jedné krátké noci dospějí. Je jaro, je jaro a kvetou podběly, Všechny pěkně vzalo a honem někam odjeli, Odložím svoje starosti k ledu, Ať škarohlíd má svou škaredou středu, Já světím svoje modrý pondělí. Jó, kdejakej moule je vážnej jak v lednu, Sám sebe si váží a supluje vědmu A o životě vlastně houby ví, Pořád bys žvanil a bůhvíco řešil, Když padlej jseš na hlavu, klidně si zešil, Totiž, milej zlatej, já vím svý. Je jaro, je jaro a kvetou podběly, Všechny pěkně vzalo a honem někam odjeli, Odložím svoje starosti k ledu, Ať škarohlíd má svou škaredou středu, Já světím svoje modrý pondělí. Já světím svoje modrý pondělí.