Půlitr, samá rtěnka a vrchní škoda slov Rozdováděná selka, vedle mě filozof Řekla mi, hele kotě a toho jsem se bál To radši hada v botě a ty mladej, drž se O kus dál Nesahej na můj drink Někdy stačí ke štěstí tak málo Nesahej na můj drink Aby to žití za to stálo Na baru zahořel absint, filozof napravil svět Proklatě nalitej básník, z každýho hned je kandidát věd Nějakej krotitel davu svůj názor prosadit chtěl A tak mu rozbili hlavu, to co v ní měl, zapomněl Nesahej na můj drink Někdy stačí ke štěstí tak málo Nesahej na můj drink Aby to žití za to stálo A tak tu sedíme spolu, příšery starýho světa Vidíme až na kraj stolu, filozof, básník a opilá selka Květa Nesahej na můj drink Někdy stačí ke štěstí tak málo Nesahej na můj drink Aby to žití za to stálo Nesahej na můj drink Někdy stačí ke štěstí tak málo Nesahej na můj drink Aby to žití za to stálo Nesahej mi na můj drink Protože někdy nám stačí málo Nesahej mi na můj drink Aby to za to stálo