Komnata je do tmy ponoøená, Jen dech spáèù ruší noèní klid. Najednou však svíce záøí - Tichý smích - a zase je klid. Dveøe vrznuly - zavál noèní chlad, Temná postav do komnaty vchází. V èerný rubáš zahalená, Jen oèi jí ve tmì záøí. Rychlý pohyb - stojí u postelí, Sklání se a šeptá slova smrti. Vzpøímí se a vztáhne ruce, Dvì živá srdce v pìstích drtí. Ráno byli nalezeni manželé již mrtvi - Jak zemøeli, nikdo neví. Øíkalo se, že snad žili v høíchu, Temnotám že patøili ...!