Vítej na mý nový desce, tady jí máš.
Vítám tě do mýho lepšího já,
Nepřirovnávej to k tomu, co už mám
Na kontě. Pochop že nemůžu stát
Je na čase posunout se o level dál
Až teprv teď jsem v tom sám
Došel jsem trnitou cestou k Vám.
Buď to respektuj a nech to hrát,
Nebo zapomeň na to, že jsi mý jméno znal.
Jsem to furt já, jsem to já,
Jsem to furt já, mý lepší já,
Jsem to furt já, jsem to já,
Jsem to furt já, mý nový já,
Já.
Restart je jak moje cesta ven,
Je to jak rodnej list a ne testament.
Jsem jedno ze sta jmen z hlavní města, ven
Do celý republiky moje nová deska jde.
To není Rest&Fatte, ani na Fatte-a hate
Pochop, že nedělam to jenom proto bejt slavnej.
Už to u mě neni vo tom kouřit haze a lejt,
Všechny svý životní priority jsem přestavěl.
Jsem dávno jinej člověk a mam jinej pohled na život
A vidim úplně jinej rozměr.
Působim na lidi asi jinym dojmem,
Za sebou mám celej pytel proměn.
A taky pytel hoven, už jsem čistej člověk,
Myslí, tělem, duchem, činem, slovem.
Jako Prometheus přines lidem oheň,
Nesu lidem jeden novej příběh o mě.
Každá jedna minuta je silnej moment,
Přítomnost je nejdůležitější pojem.
Žiju teď a tady, vim jaká je moje role,
Věřim všemu, co dělám naplno, jsem svým bohem.
Svět je mým domovem, jsem s ním spojen,
Kdykoliv a kdekoliv jsem před svým domem,
Blessim všechny pozitivní věci kolem,
Za cokoliv, co v něm umírá cejtim bolest.
Cejtim radost za svůj život,
Za všechno co se mi doteď přihodilo.
Za každou ránu co nedopadla mimo,
Všechno co mě nezabilo, mě posílilo.
Všechno mělo nějakej význam a důvod
A tvořilo to mojí cestu, jen jsem šel.
Něco vedlo samovolně každej můj krok
A dostalo mě to tam, kde teď jsem.
Vítám tě do mýho lepšího já,
Nepřirovnávej to k tomu, co už mám
Na kontě. Pochop že nemůžu stát
Je na čase posunout se o level dál
Až teprv teď jsem v tom sám
Došel jsem trnitou cestou k Vám.
Buď to respektuj a nech to hrát,
Nebo zapomeň na to, že jsi mý jméno znal.
Jsem to furt já, jsem to já,
Jsem to furt já, mý lepší já,
Jsem to furt já, jsem to já,
Jsem to furt já, mý nový já,
Já.
Restart je jak moje cesta ven,
Je to jak rodnej list a ne testament.
Jsem jedno ze sta jmen z hlavní města, ven
Do celý republiky moje nová deska jde.
Tady ji máš, máš, máš.
Tady ji máš, máš, máš.
Tady ji máš, máš, máš.