Kedy prestane sa strieľať
Veď my chceme si lietať
A tak stále bežím
A tak stále verím
Neskoro neni
A svet sa zmení
(Marcus Revolta)
Kdo by nechtěl umět lítat
Kdo by nechtěl umět žít tak
Jak to pluje v našich představách
V těc mích si to nepřestávám přehrávat
Že svět se změní
Na realné místo hromadného snění
Kde mír je zákon a dobro už není jenom rčení
A lidi jsou láskou zdravě přeslazeni
Kde život je hra, tak zní to znění
A silnější než víra je přesvědčení
Lidi už ví že nežijou jeden život vyjimečně
Ale jsou bytosti žijící věčně
A zvladli to statečně
Celou tu dobu temna
Kdy světu vládla bedna
A všechna ta nenávist už se nevyplaví ze dna oceánu
No krása jako hra na pianu
(Petra Huliaková)
Kedy prestane sa strieľať
Veď my chceme si lietať
A tak stále bežím
A tak stále verím
Neskoro neni
A svet sa zmení
(Marcus Revolta)
A chtělo by to najít už ten klíč
Do světa, kde láska není jenom kýč
Kde ironicky neděkujem za slzy
Kde nás poháni moudrost jako vítr vlny
Kde strážit žívot není strácet živost
Kde učit se život je radost a hravost
A netajíme slabost pro pár sekund slávy
Bez potřeby zakrýt vady, zavřít brány
Bez strachu k sobě pouštíme lidi
Důvěra je vztyčená vlajka ať jí každý vidí
Věříme znova těm ktrý nás zklamali
My jsme zklamali ty kteří nám věřili
Zkončilo prokletí doby
Na stres a problémy se bere procházka u vody
A né drogy
Žádný útlum, útěk a pilulky
Ale pravda, vědomí a tvořivé myšlenky
(Petra Huliaková)
Kedy prestane sa strieľať
Veď my chceme si lietať
A tak stále bežím
A tak stále verím
Neskoro neni
A svet sa zmení
Stále v bežím
Stále verím
Že svet sa smenííííí