Oba: Ta pusa je má...? Ta pusa je tvá...? Nakonec, proč se ptát Bude krásná A nekonečná... Tu pusu mi dáš... Tu pusu ti dám... Nejhezčí, Nejbáječnější jakou svět zná... On: Teď měla bys říct... Ach ne.tady ne. Vždyť líbat V jízdní dráze Zdá se nevhodné... Ona: A ty by jsi měl Teď v rozpacích být A zkoumat míru Nevkusu Právě teď pusu Chtít... Oba: Však to co je v nás Nemůžem teď zpátky Vzít... Když pusa je má... A je taky tvá... Zastaví čas i dech, Je v ní závrať Nekonečná... Ta pusa je víc Než záblesk a šajn... Ať si nám svět Hříšky sčítá Nám je teď fajn... On: Žár i mráz, Proud střídavý... Ona: A křídla co S výškou závratnou Slunce nám prý Roztaví... On: Že málo tě znám... Ona: Že přejde tě smích... On: Že lásky takto líbané Záhy zavane Sníh... Oba: Co na tohle říct...? Přece nic a líbat víc...! Oba: Ta pusa je tvá...? Ta pusa je má...? Nakonec, proč se přít Když je krásná a Nekonečná... Ta pusa je tvá... Ta pusa je má... Může ji dát jen ten Kdo se láskou Nezadýchá... Když pusa je má... A je taky tvá... Zastaví čas i dech Je to krása Neskutečná... My chceme už víc Než návraty k snům... Ať to svět ví Jak ti dávám Pusu jak dům...!