Jsou v životě chvíle a zatáčky cest Kdy nevíš, nevíš, jak dál A pomníčky bílé z vyhaslých hvězd A písně cos'nedohrál Jsou chvíle, kdy stačí jen jedinej krok A prohrálś všechno cos měl Když svědomí tlačí a den je jak rok Tak rád bys nezapomněl Že tráva je měkká a i když se bráníš Tak uměl bys v ní ještě spát že k něčemu dobrá je někdy i probdělá noc že pár lidí čeká až domů se vrátíš A nikdy se nebudou ptát Snad ví co tě leká a čím se trápíš tak moc Cesta se smeká a nevíš jak dál Když není, není kam jít Hluboká řeka a proud mosty vzal A stačil i břeh podemlít Chvilička stačí a bortí se svět A končí všechno, cos chtěl Jak hazardní hráči máš na klopě květ A málem jsi zapomněl Že tráva je měkká a i když se bráníš Tak uměl bys v ní ještě spát že k něčemu dobrá je někdy i probdělá noc že pár lidí čeká až domů se vrátíš A nikdy se nebudou ptát Snad ví co tě leká a čím se trápíš tak moc Ví co tě leká a čím se trápíš tak moc