Vstřícně kráčí nábřežím, Prochází se neběží. Tlačí kočár proutěný - zvláštní máma. Žádný výsměch nehne s ní, Směšný klobouk noblesní. Nad kočárkem s panenkou - zvláštní máma. V tvářích s lechkou zahálkou, Prahou tehdy před válkou, šli s dcerou jak panenkou - táta, máma. Snad ví Třída národní, co je s ní a co je s ním. S otcem s dcerou malinkou - prázdná máma. Říkají jí bláznivá. V poviánu vozívá, Panenku co pláče jen - slůvko máma. Vstřícně kráčí nábřežím, prochází se neběží. Tlačí kočár proutěný - zvláštní máma.