Den se v růži skryl a z růže vůní bral Tím jsi dlouho žil a kráse přísahal Mám už v tváři sníh, to léta můžou být S prázdnem slůvek tvých si sotva v písních znít To víš, že zůstanou, jak loukám tváře kvést Dál v knihách všech zázraků, mou písní zníš dál To víš, že půjdem k nám Jak cestám zbyvá jít Též dveřím, co zívají, jak náruč toužení Já dlaň tvou stále znám To víš sny zůstanou, a možná může nás hřát Zas dál pár slůvek tvých Když poznáš stůl a nůž To s příliš krásnou lží se loučit náleží Vítej k nám, vítej k nám, ten stůl tu máš Už náruc znáš Jak chutná prázdná cíš Přijd zas k nám, ať sám už víš Jak ve dvou dá se žít, až přijdeš zpátky k nám