Viděl jsem tě jednou docela bledou stát, Všechno jsi chtěla, všechno mít akorát. V tý naší ulici dávno se netančí, Dal jsem ti dárek květinu z bodláčí Noci jsou dlouhý, krátký je svítání, Počítám dlažbu v ulici na přání. Jsem trochu vedle s tou tvojí představou, Vzpomínky plíží lítají nad hlavou Ó ó a něco si přej, Ó ó a něco mi dej, já nejsem zlej Až jednou zjistím že k tobě nepatřím, Odejdu najednou z těch malejch nádraží A to závaží co v hlavě mám Nikomu jinýmu s radostí přenechám Ó ó a něco si přej, Ó ó a něco mi dej, já nejsem zlej Ó ó a něco si přej, Ó ó a něco mi dej, já nejsem zlej