Jak Karkůlka v nůši Si nešeš mou duši, a sny - lásko A hladoví vlci Tě sledují noci a dny Jdeš trnitou cestou Sama a přesto víš kam Tvé kroky světím, Ale jak stokrát předtím se ptám: Kde vůle má leží Vždyď já už jen stěží, ji znám Zda nepadla v boji Jak Achilles v Troji, a sám Zda nevíš, proč ubylo hvězd A hodiny přestaly bít Proč jeden z nás nemohl snést, Že druhý chtěl jen pro něj žít Ze všech mučednic světa Lásko máš i na svá léta, sílu vždy stát A stále jsi k mání Když jiní tě haní a zkouší ti lhát Často zraní tě pícha Ty přesto dál dýcháš a nesklopíš zrak Máš na tisíc tváří Jsi slunce co září, i když brání mu mrak Tak vstup do mých dveří Dokud dál v tebe věřím Někdy jak pramen říčky I ty hledáš kličky kam vést A stejně jak lidem Občas i tobě zbyde se plést Sbíráš zbloudilé duše Co tápou, jak zkoušený žák A vracíš jim sílu, naději, víru i zrak Tak vyslyš má slova Já chci zase znova tě znát Má náruč tě vítá Chci se radostí zmítat a smát A vidět zas tisíce hvězd A slyšet, jak odbíjí zvon A vědět, že dokážu snést S tvojí pomocí teď víc než on :/ Ze všech mučednic světa Lásko máš i na svá léta, sílu vždy stát A stále jsi k mání Když jiní tě haní a zkouší ti lhát Často zraní tě pícha Ty přesto dál dýcháš a nesklopíš zrak Máš na tisíc tváří Jsi slunce co září, i když brání mu mrak Tak vstup do mých dveří Teď, když víc v tebe věřím Pojď dál ... /: 2x