Můžeš jít dál tmou za obzor
Z mlžných hor, dálavou, bezvěkou
Déšť padá na tvář, na tvrdou zem, co znáš
Na zem tvou, svobodnou
Na kopcích kruh z kamenů
Jen tvůj kmen k mohylám cestu zná
Na kolenou klečíš sám, v rukou meč máš kalený
Na krev mrtvých bratrů přísaháš
Mocný nápěv od moře zavál
Stoupá kouř z pobřeží, ohňů zář
Lodí černých pluje mrak a na každé přídi drak
Helmu dáš na zachmuřenou tvář
Jsme horalové
Boj zuřivý, plameny soumrak rozráží
Křik raněných, mrtví jsou, co byli na stráži
Hoří tvá vesnice vzdálená
Hněv Odinův, sekery hlavy stínají
Z vln z drakarů severští vlci sbíhají
Vaří, krev se ti v žilách vaří
Pošli do Valhaly všechny ty pohany, zažeň je navěky pryč
Horalové, jsme horalové
Horalové
Strach děsivý, shořely tvoje svatyně
Svár odvěký, řekli jim, znesvěť bohyně
Proudí do země krev rudá
Zvuk rohů zlých všechnu tvou víru zabíjí
Dál družina přátel tvých pryč se probíjí
Nocí k prastarým horám spěchá
Pošli do Valhaly všechny ty pohany, zažeň je navěky pryč
Horalové, jsme horalové
Horalové
Zbyl jsi sám
Mlhy se zdvíhají
Na pomoc voláš
Mrtvé, co v horách leží
Ze hrobů v mohylách přízraky v noci povstanou
Král ožije, vikingům jatka nastanou
Vaří, krev se mu černá vaří
Pošli do Valhaly všechny ty pohany, zažeň je navěky pryč
Horalové, jsme horalové
Horalové
Horalové, jsme horalové
Horalové