Utíkáš černou nocí, tmou Bratře můj, Jestřábů hon máš za sebou V srdci mém zbyl jen trpký jed Co jsi sebral, to si vezmu zpět Kam žena vstoupí, tam přijde svár Do duše zatne sladký osten, touhy spár Kde přítel býval v noci číhá nůž Jen jeden z nás má být její muž Neutečeš, bratře můj, nemáš kam Krev není voda, to teď víš sám Jestřábi letí a dřevo kol praská Jestřábi letí Dokud dýcháš, nikdy nejdu spát Prohledám místa, kde se s ní teď ukrýváš Na chvíli usnete, dech nezbývá Vyrazí z lesa smečka krvežíznivá Na strom ji věším, v očích slzy mám Přes jejich závoj hledím, tebe proklínám Utáhnu smyčku a krk jako sníh Zčerná do barvy křídel jestřábích Neutečeš, bratře můj, nemáš kam Krev není voda, to teď víš sám Jestřábi letí a dřevo kol praská Jestřábi letí, kolem nás! Neutečeš, bratře můj, nemáš kam Krev není voda, to teď víš sám Jestřábi letí a dřevo kol praská Jestřábi letí Neunikls bratře můj, zůstals sám Krev jako voda, plní džbán Jestřábi klovou, zvuk kosti, když praská Jestřábi letí, kolem nás!