- Zkus zapomenout -
Možná, že se ztrácím z oblaků.
Jako letní bouře.
Možná, když se díváš do mraků.
Jsem obláčkem, kouřem.
Možná, že ti všechno uvěřím
Až další ráno.
Možná, že tě pusou přivítám,
A řeknu ano.
Vím, že s tebou to smím.
Když spíš, tak přijdu za tebou.
A možná to víš.
Když spíš, že přijdu za tebou.
Ty vědět to smíš, když spíš.
Možná, že mě ani netušíš.
Možná na mě zíváš.
Možná se ti srdce rozbuší.
Když se na mě díváš.
Možná, že mě ještě neslyšíš.
Do duše ti zpívám.
Možná, že jsme v tom až po uši.
Někdy to tak bývá.
Vím, co s tebou teď smím-
Když spíš, tak přijdu za tebou.
A možná to víš.
Když spíš, že přijdu za tebou.
Ty vědět to smíš, když spíš.
Přijdu zas a vím, že všechno můžu,
Snít se mi s tebou zachtělo.
Přijdu, když spíš, jen mě neodháněj.
Duše duši, tělo na tělo.
Když spíš, tak přijdu za tebou.
A možná to víš.
Když spíš, že přijdu za tebou.
Ty vědět to smíš.
Když spíš, tak přijdu za tebou.
A možná to víš.
Když spíš, že přijdu za tebou.
Ty vědět to smíš, když spíš.
- Vzpomínky zůstanou -
Ty spíš a já se dívám z okna vzhůru ke hvězdám.
V myšlenkách tě tajně líbám.
Chci tě čím dál víc.
Prstem mléčnou dráhu sjíždím,
Obkreslím souhvězdí.
Do tvých snů se tiše vplížím a sáhnu po štěstí.
Proč to tak bolí, když je člověk sám?
Proč pocit mám, že se tě nedočkám?
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.
Když spíš a já se dívám z okna do tmy na měsíc.
Jenom tebe v hlavě mám,
Chci tě čím dál víc
Všechny hvězdy spočítám
V každý vidím jen tvou tvář.
Představím si mléčnou dráhu jako její svatozář.
Proč to tak bolí, když je člověk sám?
Proč pocit mám, že se tě nedočkám?
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.
Jen malou chvíli než se rozední,
A pak mě hlaď a líbej.
My dva jsme prostě sobě souzeni.
Vidím to ve hvězdách.