Měsíc je jak Zlatá bula sicilská.
Stvrzuje, že kdo chce, ten se dopíská.
Pod lampou jen krátce, v přítmí dlouze zas...
Otevře ti Kobera a můžeš mezi nás.
Moje teta, tvoje teta, parole...
Dvaatřicet karet křepčí na stole.
Měsíc svítí sám a chleba nežere.
Ty to ale koukej trefit, frajere.
Protože
Dnes je valcha u starýho Růžičky.
Dej si prachy do pořádný ruličky.
Co je na tom, že to není
Extra nóbl byt? Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
Ať jsi přes den docent nebo tunelář,
Herold svatý pravdy nebo jinej lhář,
Tady na to každej kašle zvysoka.
Pravda je jen jedna. Slova proroka
říkaj, že
Když je valcha u starýho Růžičky,
Budou vcelku na nic všechny řečičky.
Buďto trefa, nebo kufr.
Smůla, nebo šnit.
Jen to srdce jako Rohan musíš mít.
Kdo se bojí, má jen hnědý kaliko.
Možná občas nebudeš mít na mlíko,
Jistě ale poznáš, co jsi vlastně zač.
Svět nepatřil nikomu kdo nebyl hráč.
A proto
Ať je valcha u starýho Růžičky,
Nebo pouť až k tváři Boží rodičky,
Ať je válka, červen, mlha,
Bouřka nebo klid,
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
Dnes je valcha u starýho Růžičky
Když jsi malej, tak si stoupni na špičky.
Malej nebo nachlapenej,
Cikán, Brňák, Žid -
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
Dnes je valcha u starýho Růžičky.
Dej si prachy do pořádný ruličky.
Co je na tom, že to není
Extra nóbl byt? Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
Dnes je valcha u starýho Růžičky.
Dej si prachy do pořádný ruličky.
Co je na tom, že to není
Extra nóbl byt? Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
Ať je valcha u starýho Růžičky,
Nebo pouť až k tváři Boží rodičky,
Ať je válka, červen, mlha,
Bouřka nebo klid,
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.