Když jsem se zménila Ve snéžnou sovu, Na pláň jsem vyhlédla Z věžního krovu. Měsíc byl v novu, Krajina do běla. Já pŕesto znovu tvou stopu ztrácela. Kladu ti návnady do zbuůželez. Všechny jsi obešel, Podhrabal, přelez. Mefistofelés Poslal ti v dopise Rady, jak nechat jen Stopu, co ztrácí se. Vítr mi zapískal Tajemná jména. Hádej, co dneska jsem: Lovecká fena! Neukojená, Ostrá a zavilá. Myslíš, že umím říct: "Stopu jsem ztratila?" Jenom si utíkej! Do škeble v řece, A třeba do hrobu - najdu tě přece. V dehtu i v mléce... Odhalím každou skrýš. Věčně se ztrácíš, Nikdy mě neztratíš...