Jak se ti daří? Jak se máš? Chceš další polštář? Klidně si řekni Máš dost místa? Je všechno dobrý? Snad bude líp, když vlaštovky vrací se do teplých krajin Moc mluvím a vím, Že právě to je to co ti tolik vadí Můžem zapálit svíčky A poslouchat Bright Eyes A zůstat už navěky mladí Hodně teď chodím z místa na místo Z práce do kavárny, dovnitř a zpátky Když se mě ptají na správnou cestu Říkám, že vím A když nevím, tak dělám, že tuším A některým věcem už dávno nerozumím I když je chápu Jsou to věci v tvý hlavě A věci v mý hlavě A správný a špatný a napůl Padají ptáci ze starých hnízd Do jámy z popela, Studí jak hrobka Když budeš chtít, zkus obrátit list Třeba mě potkáš A třeba tě potkám Marie, občas, když jdu spát Bojím se tmy mezi trámem a šatnou Rozsvítit lampu je teď o dost těžší Tenhle novej svět trochu mě děsí Celej ten zvláštní dům, Šest pater, na každým pět bytů V každým z nich čtyři pokoje Sto dvacet lidí A sto dvacet tváří A žádná z nich není ta tvoje Marie, chtěl bych ti asi říct Že jsem si vymazal tvý starý číslo Abych ti každý další den nevolal ožralý ve čtyři ráno A postý neplácal pátý přes devátý O tom jak chtěl bych zas být tvojí skálou Škoda, že neumím smazat ty stavy Kdy přesně tohle se už stalo Padají ptáci ze starých hnízd do jámy z popela, větru a lávy