Narodil jsem se s řevem
S jekotem přijal jsem křest
Brečel jsem když jsem dostal výprask
Řičel jsem když jsem dostal žihadlo
Ale postupně jsem se podánštil
Naučil jsem se usmívat na svět
Na fotografa
Na doktory
Na policajty a zvrhlíky
Stal jsem se občanem země úsměvů
Úsměvy udržují mouchy od těla a mysl v čistotě
A světlo a vzduch prospívají chrupu
Když přijdeš pozdě
Když přijdeš na buben
Když přijdeš k úrazu
Nes to s úsměvem
Turisté se jen hrnou
Chtějí vidět rozesmáté oběti dopravních nehod
Rozchechtané lidi bez střechy nad hlavou
Rozřehtané pozůstalé
Nemůžu se svého úsměvu zbavit
Někdy se mi chce plakat
Nebo jen svěsit koutky
Nebo protestovat proti ostatním úsměvům
Které zakrývají prohnilost a krvežíznivost
Ale ten úsměv mi překáží
Vyčnívá jak nárazník
Strhává lidem klobouky a brýle
S úsměvem nesu svůj úsměv
Své půlměsícové jho
Na kterém si člověk nechává uschnout starosti
Musím dát hlavu na stranu
Abych prošel dveřmi
Jsem občanem země úsměvu
Není to žádná legrace