On: Tam, kde vlastně nechtěl jsem být, V místech, kde jsem omylem slít, Já tě potkal, Potkal sen svůj. Ona: Tam, kde sen se potkává snáz, Tam ten zázrak potkal i nás, Můj jsi vesmír, Vesmír jsi můj. On: Já včera šel ještě městem sám. Ona: A pro dva stůl večer nabíd nám. Oba: Pak šli jsme tančit a sál Nebem se zdál. A song hrál nám ten ďábel saxofon... On: A dech mi bral... Ona: ...jak plápolal Oba: a lhal... My ne, to on! Tak svůdný tón Má jen ten ďábel saxofon. Co říci chtěl Tím stříbrem svým? Že svět skončí dnes tancem posledním. On: Tam, kde nikdy nepadal sníh, Nepotkat tě, to by byl hřích. Tvé rty pálí. Ona: Žárem těch tvých. On: Dík tobě já teď i zem tvou znám I sladký nápoj, co skýtá nám. Oba: Jak chutná láska, teď vím A začlo to tím, že song hrál nám ten ďábel saxofon A dech mi bral, Jak plápolal A lhal... My ne, to on! Tak svůdný tón Má jen ten ďábel saxofon. Co říci chtěl Tím stříbrem svým? Že svět skončí dnes tancem posledním. Ona: Znám, co i ty zřejmě znáš. On: Znám, jak začal příběh náš. Oba: Nádhernou náhodou, Tím, že k nám zněl tmou Ten song! Co říci chtěl Tím stříbrem svým? Že svět skončí dnes tancem posledním