Už v dětství míval jsem ten svízel, že rád jsem se pral. Rány jsem dával, rány sklízel A šrámům se smál. Tak začli říkat, že jsem výtržník a rváč. A já měl často málem na krajíčku pláč! Zdarma však mír jsem nenabízel A tak to šlo dál. Poznal jsem dívku v třetím járu A v té jsem se zhlíd'. Když kluci hráli o ni čáru, Já šel jsem je zbít. A ona prý, že s rváčem nechce ztrácet čas, Tak jsem svou první lásku prohrál, vem to ďas! Ty slzy dávno vpila tráva. Co jedna prohra znamená? Ty slzy dávno vpila tráva. A hleď i teď je stále stejně zelená. Pak dětské rvačky zvolna řídly, Křik míjel můj práh. A dravčí mládě mávlo křídly, Když do strun jsem sáh'. Mně struny na hmatníku náhle byly vším. A co jsem dalších lásek prohrál kvůli nim. Ty slzy dávno vpila tráva. Stih' jsem to - smát se mezitím. Ty slzy dávno vpila tráva. Já vím. Tak sbohem lásko a buď zdráva! Co jedna prohra znamená? Ty slzy dávno vpila tráva. A hleď i teď je stále stejně zelená. Neměj mi za zlé, ty tam v dáli, že rád jsem se pral. Snad mi ty boule za to stály. I trest za to stál. Tím větší lásku, větší výhru dneska mám. A co ty další, které dávno jsou ty tam? Ty někdy zábly, někdy hřály A život šel dál. Život šel dál. Život jde dál.