Stál krámek v naší ulici,
V něm párky, buřty s hořticí
A bonbóny a sýr a sladký mák.
Tam chodíval jsem potají,
Tak jak to kluci dělají
A ochutnával od okurek lák.
A pro mou duši nevinnou,
Pan vedoucí byl hrdinou,
Když po obědě začal prodávat.
Měl jazyk mrštný jako bič
A já byl z něho celý pryč
A toužil jsem se prodavačem stát.
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka
Kilo chleba kilo cukru jeden rohlík jedna veka
Všechno máme, co kdo chcete, ochutnejte, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo
Navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo
Prosím pěkne mohu nechat o jedenáct deka víc.
Já nezapoměl na svůj cíl
A zády jsem se vyučil
A mohl být ze mě prodavačů král.
Jenomže jak běžel čas,
Náhle zaslechl jsem hudby hlas
A z nenadání na jevišti stál.
Ikdyž nejsem králem zpěváků
Tet zpívám s partou fešáků
A niko vlastně neví, co jsem zač.
Mě potlesk přeje do uší a
Mnohý dívák netuší, že tu
Vlastně zpívá prodavač.
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka
Kilo chleba kilo cukru jeden rohlík jedna veka
Všechno máme, co kdo chcete, ochutnejte, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo
Navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo
Prosím pěkne mohu nechat o jedenáct deka víc.
Vím, že se život rozletí
A sním o konci století,
Kdy nikdo neví co je chvat a shon.
A dětem líčí babička, jak
Vypadala El-píčka a co byl vlastně
Starý gramofon.
I kdyby v roce 2000
Byla veta o muzice
Odpověd je stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása
Ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný - Odpovědný vedoucí
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka
Kilo chleba kilo cukru jeden rohlík jedna veka
Všechno máme, co kdo chcete, ochutnejte, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo
Navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo
Prosím pěkne mohu nechat o jedenáct deka víc.