Ty spatříš hořící černou svatozář Toho, jež káže nám že život je přeludem Kynul ti - "za mnou pojď", Ty skryl jsi svoji tvář Marně jsi vážil pouť Za jeho pohledem Až brány sedmi pekel Budou dokořán Pozdě je přemýšlet Co měl jsi dělat dřív Varuj se úmyslu vstoupit nepozván Tvou duši pohltí jen ledový masív. Úlomky těžkých kovů Se řítí temnotou Dvě oči září v dáli S klidem lhostejným žádný tvor nepronikne jeho samotu Není-li Zlo živlem převládajícím Boslestí existnece rázem pochopíš Bez formy Zlo, čisté v každém z nás V tu chvili ucítíš Dech ďábla mnohem blíž A žádné otázky už nebudeš si klást!