Má hebké ruce, dva syny A vlasy se jí po koupání někdy zvlní. Má ostré smítko v pravém oku, Dívá se ven. Běží za ní jejích patnáct roků, Běží za ní jejich patnáct roků, Běží za ní... A sedí sama, a bledá, V tramvaji, kde sedí i pán se psem. Všechno je nové, cestou jinou, Dívá se ven. Je od rána jeho bývalou ženou, Od rána jeho bývalou ženou, Od rána je. R: Už ví, že umí plakat i ze sna. A že jsou plachá slova nečestná. Chtěla by být ptáček a daleko uletět, Chtěla by být se sebou a jen tak vidět svět... Má hebké ruce, dva syny A vlasy se jí po koupání někdy zvlní. Má ostré smítko v pravém oku, Dívá se ven. Běží za ní jejích patnáct roků, Běží za ní jeho patnáct roků, Běží za ní... R: Už ví, že umí plakat i ze sna. A že jsou plachá slova nečestná. Chtěla by být ptáček a daleko uletět, Chtěla by být se sebou a jen tak vidět svět...