Zase se budím Na dece ve 2:10. Byl to jen sen, říkám si A srdce zklidňuje se. To by se nemohlo stát, To by nedávalo smysl, To by bylo mimo mísu. V tom snu jsem za vládce si volil diktátora, Aby mě ochránil před jinou diktaturou. A z mobilu jsem naťukal do fóra, že prý sním o světě s telefonní šňůrou. A pak jsme pětatřicet let sbírali vička, Aby postižení měli stovku za ně. A dávali jsme operovat svého králíčka, Když jiného jsme zatím měli na smetaně. Tak zhruba je to. Je to na palici, Po noci zavírám Světnici na petlici. V té kleci třesu se zimou, Jak mě ocel v ruce zebe. Je mi špatně ze sebe A je mi špatně z tebe. A pak se budím Na dece ve 2:10 Byl to jen sen, říkám si A srdce zklidňuje se. To by se nemohlo stát, To by nedávalo smysl, To by bylo mimo mísu. V tom snu jsem celé svoje jmění rozfofroval Za všechny dobré rady jak přijít ke jmění. A dobré kamarády ignoroval A u těch špatných jsem pak hledal pochopení. A v tom snu slušní lidé byli vlastizrádci. A ti noví slušní velebili holé lebky. A chudé děti měli jsme na práci, A za to jsme jim posílali samolepky. Tak zhruba je to. Je to na palici, Po noci zavírám Světnici na petlici. V té kleci třesu se zimou, Jak mě ocel v ruce zebe. Je mi špatně ze sebe A je mi špatně z tebe. A pak se budím Na dece ve 2:10 Byl to jen sen, říkám si A srdce zklidňuje se. To by se nemohlo stát, To by nedávalo smysl, To by bylo mimo mísu.