Jednou se sejdem, až uvidíš bílou zář,
Jednou se sejdem, až tě tam uvidím,
Jednou se sejdem, až uvidíš mojí tvář,
Jednou se sejdem, znova tě políbím.
Od malička rozeznávám věci, rozeznávám věty,
Různy rapy, obrazy, plakáty, který jsem si lepil,
Nad hlavu, a poznával sem co jsou zač tyhle dva světy,
Ve kterých si žiju, biju za to co k tobě letí.
Jeden mi otevřel nebezpečí, adrenalin, touhu,
Lásku a cit, kterou si vždycky projdu,
Každým dnem, ve kterým se probudím a najdu
Novej důvod k tomu poslat to kupředu ku proudu,
Naším vděčím, že jsem něčím,
Třeba se jednou vyléčím z toho
že furt sedím, a jen tak řeším,
Problémy a kraviny, aby ten náš svět byl větším,
Pohodlím pro všechny lidi, něco mi říká nešil.
Je to hlas, kterej poslouchám od tý doby co jsem,
Tiše mi našeptavá, jdi si tvrdě za svým snem,
I teď se mnou sedí v pokoji a říká pusť to ven,
Přesně tak jak to cítíš, obyčejným člověkem,
Posouvá mě dopředu, často mi šeptá,
Odpovědi bez otázek, na který se neptám,
často slýchám ten hlas, jakmile se ozve bas,
Tak krása všech krás, je sladká jako nektar.
Možná ke mě jednou příjde, bude pokračovat příběh,
Kterej ti tu popisuju na jeden nádech a výdech,
Osedlaný malý hříbě, na něm postava o dvou křídlech,
Která ví o všem, a má dokonalej výhled.
Díky za to, žes tam se mnou byla, žes mě políbila,
Slíbila mi věrnost, lásku, že si dovolila,
Vidět všechny místa, města a ty plný kotle,
Festivaly, mejdany na kterých ti patřil potlesk,
Častokrát jsem zavřel oči, zády jsem se neotočil,
K věcem a představám do kterých jsem vždy po hlavě skočil,
Dala si mi vidět, to co jiný nevidí,
Rozloučit se s tebou a tím darem by byl jasnej zločin.
S prvním polibkem příšlo první písmo, a první sloka,
Album pořád tady, utíkej svou cestou, jsem za cvoka,
Kterej poslal další poškození cizí věci,
Za nedlouho s deníkem v ruce si se mohl pokochat.
Ještě jednou děkuju, že mě strážíš od kolíbky,
Přenášíš mě přes bolesti, úlomky a všechny střipky,
Občas potrápili moje srdce, však ty znáš povídky,
Ze kterejch si mě vyhrabala, takže ještě jednou díky.
Někdo další, kdo nebude posvkrněnej falší,
Bude s tebou makat, a až jednou bude starší,
řekne to samý co se mi teď od huby práší,
A poděkuje za tu inspiraci co mu vnášíš.
Múza, ta co ti inspiraci přináší,
Jsem tvoje múza, na cestě životem tě provázím.
Jednou se sejdem, až uvidíš bílou zář,
Jednou se sejdem, až tě tam uvidím,
Jednou se sejdem, až uvidíš mojí tvář,
Jednou se sejdem, znova tě políbím.