Promiň, že jsme tě nechali čekat takovou dobu,
Lidi jsou zkrátka takový, necítí pocit změny.
Dokud na ně nechrlíš plamen ohně a nebo vodu
Neváží si života a tý krásy v naší zemi.
Všechny ty katastrofy připisuje lidstvo tobě,
Nikdo si nepřiloží pravou ruku na srdce.
Je málo těch co ti pomáhaj, hledaj vlastní podnět
A proto úklid zbejvá ve finále na smrtce.
Promiň za naše zdroje energie průmyslu,
Všude kam se podíváš stále roste doprava.
Ničíme deště, zabíjíme vzduch jak bez smyslů zbavený,
Jak dlouho nám vydrží zdravá potrava?
Všichni chtěj proniknout na světovej trh,
žít si v blahobytu a ostatním jen vládnout.
Promiň, že tě tu vysává kdejakej vrt,
Lesy vykácej za den a zbyde jenom smutný prázdno.
Martina Pártolová
Omlouvám se, že jsme jako divoký psi,
Omlouvám se, "Promiň mi", říkám to po stý.
Omlouvám se, tvůj osud nad náma hřmí.
Omlouvám se, že tvoje zkáza jsme my.
Promiň za znečištění, který máme na svědomí,
Přitom v hloubi duše chce žít každej v klidný čtvrti.
Špinavý řeky, potoky jsou krokem od pohromy,
Pozdě řešíme otázku života a smrti.
Obnova živočichů v našich mořích stále slábne,
Rybáři maj svoje platy stejně jako lidi hlad.
To co vyloví mrtví zase rychle zpátky házej,
K tomu přibalí balím s názvem jadernej odpad.
Promiň za výzkumy co financuje OSN,
Zasáhli první cíle Mexiko a Indii.
Všechnu tu modifikaci trávíme každej den,
Proč slepě pozorujem jak nás vlády zabíjí?
Jsem jeden z těch, kterej rozlišuje tuhle krásu,
Všechny ty divy světa, ale taky její zlomy.
Vidim ty stopy, který nechá člověk po zápasu,
Proto se ti za nás omlouvám. Přírodo promiň!
Martina Pártolová
Omlouvám se, že jsme jako divoký psi,
Omlouvám se, "Promiň mi", říkám to po stý.
Omlouvám se, tvůj osud nad náma hřmí.
Omlouvám se, že tvoje zkáza jsme my.
Promiň, že hrajem sví hry,
Tvá bolest do nebe zní, zatímco v nás rozum spí.
Promiň, že jsme tak slepí,
Promiň za tající kry,
Promiň za řeky vyschlý.
Promiň za zlobu lidí, dobu kdy nenávidí.
Promiň za ztracenej vděk, odpusť nám zničenej svět
Promiň mi, promiň mi. Omlouvám se!
Omlouvám se!