Jen další šedý den, bezbarvý, jak jsem chtěl mít To rád Omámen litry vína, v krvi proudící špína Jak to mám rád Opovrhovat sám sebou, pak splývat se stěnou Tak jsem to míval rád, než přišel tenhle zvrat Na sklonku sebezničení, v tom nejmenším tušení Spadl mi do mé náruče anděl v podobě svlečený Na kůži tuší popsaný, se srdcem rukou vyrvaný Na rtech mám věty že mu všechny rány zahojím Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já Na světě ztracený, sám v sobě zavřený Co ze všech možných ztrát dostal svou dívku Co ve vlasech stříbro má Den střídá noc, měsíc za měsícem, pak roční období Stále jsme zavření ve stejném pokoji Otázek přibývá, jak výčitek, když Snažíš se mě držet dál od vína Proč si nechci vzít všechno, co mi chceš dát Víš proč nechci jít ven, čeká tam spousta jmen Co ti ublíží, změní na potápějící se len Měla sis vybrat jiný svět, měla sis vybrat jiný zpěv Snažil jsem se te ochránit, na duši, na srdci, tak leť Dej za mě pozdrav pegasům, budu na tebe vzpomínat Abych tě viděl, tak stačí vzhlédnout k nebesům Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já Na světě ztracený, sám v sobě zavřený Co ze všech možných ztrát dostal svou dívku Co ve vlasech stříbro má