Předkové nelhali. Už je to tak. To když nám říkali. Každýmu jednou vlak. Dojede do cíle. A poslední míle. Je smutný finále. Jsme stromy s osudem. A vzácnej druh. Každý rok přibude nám další letokruh. Nabydem objemu. Svou silou s kořenů. A potom zůstane jenom prach a vzduch. Víš tady neplatí. Nejlepší nakonec. Cesta se klikatí. Najednou spadla klec. Pak můžeš děkovat. Svědomí zpytovat. Nečekej nepříjde. Životní slunovrat. R: Né ještě né. Ještě není doba zlá. Už se kácí v našem lese. Zdrhej kam se dá. Dej ještě dej ještě prosím aspoň den. Dochází nám letokruhy. Zítra nebudem. Co v mládí získáš. Stáří ukradne. A později či dřív. Každej strom upadne. Za krásnou vteřinu. Platíme hodinu. Ze svýho finále. Máme to v dlaních svých. V osudu napsaný. A v dlouhých příbězích. Nedá se gumovat. Možná tak litovat. Zoufat a bědovat. Nečekej nepříjde. Životní slunovrat. R: Né ještě né. Ještě není doba zlá. Už se kácí v našem lese. Zdrhej kam se dá. Dej ještě dej ještě prosím aspoň den. Dochází nám letokruhy. Zítra nebudem.