Byl jednou jeden typ, co potkal rap.
Dal se s nim do řeči a za pár let,
Je tu s tim, že nemaže lidem kolem huby med.
Říkej mi jak chceš, ale věř, že nepřicházím vyhovět.
My jsme BPM a tenhle track,
Nezahálím hávem, todle není báseň.
Todle je pramen z nás a pro začátek
Mám kousek prostoru co dám, abych ti představil,
že není co bych zatim oslavil.
Že není nikdo, kdo by zastavil drill.
Pořád mám co říct, pořád to může spadnout.
Když ovoce zplesniví a ovce začnou táhnout.
A ty se ptáš, kdo jsme a začím jdem.
A proč to děláme a co tu chcem.
Vyjdu ti vstříc, já jsem ta nula, co tu básní,
Ten naivní Paulie, co mluví ze spaní.
Ref. Tenhle chill je můj a slunce zapadá,
Nikdo nevolá stůj, dívám se za záda.
Minulost před očima naplnila letní den v rytmu BPM.
Pamatuju přesně den, kdy vznikl projekt BPM,
Ta vize mi dala pocejtit pod nohama pevnou zem.
Od tý chvíle mi dny plynou jistě jako řeka.
Psal jsem hafo textů, ale nešlo jenom čekat.
Rap byl holá pláň a moje možná cesta,
Začal jsem tedy solit. A teď mačkám restart.
Padám zpět, kdy jsem neměl nadhled, ale byl tam hlad.
Teď ty zdroje pojím a ty to můžeš poslouchat.
Otoč se brácho v sentimentu se mnou přes rameno.
A uvidíš ten zápal, když jsme nahrávali demo.
Co mělo něco změnit, jak síla nový měny.
Nikdo nás nechápal, jednou to budou cenit.
Bylo to vlastně prostý. Chtěl jsem to světu sdělit.
Hej to jsem já, mým slovům můžeš věřit.
Tohle není kopie, tohle je náš styl.
Neměl jsem co bych daroval, a tak jsem promluvil.
Ref. Tenhle chill je můj a slunce zapadá,
Nikdo nevolá stůj, dívám se za záda.
Minulost před očima naplnila letní den v rytmu BPM