Co bylo včera, je to tam. Otáčím stránku. Opouštím tělo, světský chrám. Uléhám k spánku. Šaty mi budou přítěží, až projdu přes tvůj práh. Nechám je břehům pozdějším, co ovládne je strach. Z hor a strání, přes kameny, nezacuchá si prameny. Z bouří, deštěm se žene k nám, jen pro ní dýchám. Svět a ptáky napojí. Ohně, spárů se nebojí. Vodním tvorům jsi domovem, byť přijímám tvou zem. Bereš mé tělo do dlaní, polibky zkráním. Neslyším z dálky volání, vstříc rajským pláním. Krok za krokem mě obtékáš, už nedohlédnu břeh. Ve zlomku ústa propojíme v poslední nádech. Sám samotou, plout samotou, plout samotou. Sám samotou, plout samotou, plout samotou. Z hor a strání, přes kameny, nezacuchá si prameny. Z bouří, deštěm se žene k nám, jen pro ní dychám. Svět a ptáky nápojí. Ohně, spárů se nebojí. Vodním tvorům jsi domovem, byť přijímám tvou zem.