Zas jede jaro v plné slávě, Náš zelený a zlatý král. I svaté panny z katedrál Už nepláčou tak usedavě A zhlížejí se ve Vltavě Jak v střepech levných zrcátek. Snad byla zima. Ale není. Kdo by se díval nazpátek? A k nohám sochy Otce vlasti Si přisedají holubi. A blázen v plášti naruby. Snad pod tím pláštěm kosti chrastí, Snad ten chlap spadl do propasti Jakou je láska nebo vztek. Teď však má v očích příliš slunce, Než by se díval nazpátek. Plášť naruby a všude peří. Vím, kdo se takhle převléká. To ty se vracíš zdaleka A zdráháš se jít k vlastním dveřím. A ptáš se: Co když neuvěřím, žes hledal na svou úzkost lék? No dobře, čekej. Třeba řeknu: "Kdo by se díval nazpátek?"